Čínské požehnání (bajka)
Čínské požehnání (bajka)
Jeden nosič vody v Číně měl dvě velká vědra, každé viselo na koncích tyče, kterou nosil přes ramena (na šíji). Jedno vědro mělo trhlinu, zatímco druhé bylo v dokonalém stavu a vždy doneslo plnou dávku vody.
Na dlouhé cestě od pramene k domu vědro s prasklinou poskytlo jenom poloviční porci vody. Tohle se dělo dennodenně během dvou let: nosič vody nosil domů v nádobách jen půldruhé dávky vody.
Samozřejmě dokonalé vědro bylo pyšné na svůj výkon, pro jaký bylo určeno. Ale ubohé vědro s trhlinou se stydělo za svou nedokonalost a cítilo se mizerně, že mohlo donést jen polovinu toho, pro co bylo vyrobeno.
Po uplynutí dvou let toho, co bylo pociťováno jako hořké selhání, vědro najednou promluvilo k nosiči vody u pramene: „Moc se stydím, že prasklina na mém boku způsobuje, že voda uniká po celou cestu k tvému domu.“
Nosič vody k vědru promluvil takto: „Povšimlo sis květů, které jsou pouze na tvé straně stezky, kdežto na straně druhého vědra nejsou žádné? Je to tím, že já jsem vždy věděl o tvém nedostatku a zasázel jsem semena květů na tvé straně stezky. Denně na naší zpáteční cestě domů jsi je zalévalo. Během dvou let jsem mohl sbírat tyto krásné květy a zdobit jimi stůl. Kdybys nebylo právě to, co jsi, nikdy bychom neměli tu nádheru v našem domě.“
